Den 0

Nehledejte původ označení tohoto dne v různých programovacích jazycích. Spíše bych tento den charakterizoval jako nultý ročník, kdy je potřeba si něco vyzkoušet a hlavně zjistit do čeho vůbec jdu.

První důležitý krok znamenal dopravit se na místo. Plánovač hlásil kolem 430 km a 5 hodin jízdy. Chtěl jsem dorazit na místo kurzu nejdéle v 19 hodin, to znamenalo vyjet nejpozději ve 14 hodin. Předpokládal jsem, že pojedu určitě pomaleji než předpovídá plánovač a ještě bych chtěl asi půlhodinovou pauzu. Vyrazil jsem tedy ve 13 hodin a cestu započal naplněním nádrže až po okraj.

Zvolil jsem cestu po I/19 a udělal jsem dobře. Ten, kdo navrhoval trasování, měl nejspíš všech 5 pohromadě, nebo veliké štěstí, že je oblast velice málo osídlená. Kromě Plzně-jihu vede silnice většinou mimo obce, nemusí se tak často měnit tempo a cestování je velice příjemné. Navíc se vyhnu velké části rozbité D1 a jejímu prověřování veškerých spojů na vozidle.

Už na mě začala trochu sedat únava, ale z plánu zbývalo dojet 100 km do Brna a zastávkou na svačinu. Najíždím u Humpolce na dálnici a rázem je únava pryč. Všechno drncá, auto poskakuje na nerovných spárách betonových desek. Sem tam se najde opravený, nebo dostatečně zfrézovaný povrch umožňující alespoň trochu odpočinku od cestovního diskomfortu na ostatních úsecích.

Konečně je tu Brno, ještě najít správný sjezd a už jdu nakupovat a odpočívat. Při pohledu na hodiny vidím již mírné zpoždění a přestávku tedy zkracuji na nejmenší možnou dobu. Bohužel o to, co jsem zkrátil pauzu, a ještě něco navíc, jsem bloudil v uličkách hledajíc nájezd na opačnou stranu cesty na Vídeň. Další zdržení následuje za Brnem, kde se opravuje dálniční sjezd. Pomalu na jedničku popojíždíme asi 3 km, ale jede se víceméně plynule bez poskoků. Ke zpoždění se připisuje dalších 15 minut.

Dneska to byl den doufání..hlavně v to, jestli je cesta průjezdná, jestli si pamatuji všechna důležité sjezdy, křižovatky a směry, kterými se mohu vydat. Sjezd Odry na sebe nechal dloho čekat a o to větší bylo překvapení bylo, že ústí na silnici II třídy kdesi v polích.

Cestičky v tomto kraji jsou až poeticky krásné. S relativně dobrým povrchem se vlní krajinou, prolínají s železnicí za doplnění všudypřítomné zeleně,  Škoda, že jsem si ten pohled nemohl déle užívat, neboť zpoždění už bylo příliš velké, Nakonec jsem nemusel mít obavu, že správce odmítne přijít k ubytování, bydlí totiž v hlavní budově.

Den prvý

Konečně začíná první skutečný výcvikový den. Ráno je vyhrazeno dojezdu účastníků kurzu, kteří mají cestu kratší než já. Mohu se tak do sytosti vyspat a nahradit si tak ztrátu z posledních hektických dní.

Ráno se všichni scházíme v učebně k představení vedoucích a instruktorů a plánu následujícíh 3 týdnů. dopoledne budou vyhrazená k teoretické přípravě a odpoledne k praktickým ukázkám. Ranní část proběhla rychle a po obědě jsme se pustili do řazení v útvaru, pohybu  útvaru, pochodový krok a velení družstvu. Některým velitelům dělal problém udržet tempo pochodu a tak se krok útvaru rozpadal. Postupně se pohyb zlepšoval a reakce na příkazy byla rychlá a plynulá.

Abychom získali čas pro případné zdržení na některých úkolech je další část odpoledního výcviku pokračujeme v opakování výzbroje v přívěsných vozících. Pak si bereme Cčkové hadice a učíme se je podle metodiky uchopit do podnosu, přenášet, rozhazovat a balit. Toto zaměstnání jsme plnili až do 17 hodin, kdy výcvik končil a mohli jsme pokračovat na večeři.

Den druhý

Ráno začíná opět teoretickou výukou, ale už se začíná přitvrzovat co se týče objemu látky. Dnes máme za úkol probrat činnosti družstva 1+5 a bojová rozvinutí. Už z teorie vypadá všechno zamotané a když slyšíme jednu věc již po třetí, začínají se nám pojmy míchat.

Pravý zmatek nastává až po obědě, kdy jdeme předvádět své „umění“ ven. Během přestávky se rozpršelo, tak jsme první hodinu trávili v garážích, aby nebyly hadice mokré a těžké. Když okolí trochu oschlo, mohli jsme jít chodit ven. Dlouho jsme hledali jaké postavení máme vlastně tvořit, jestli základní nebo výchozí. Nakonec jsme se k závěru nějakým způsobem dostali. Na úkolech se protáčela dvě družstva složená z naší desetičlenné skupiny, z toho jeden se musel stále střídat, aby byla obě družstva s dostatečným počtem. Zkoušeli jsme zdroje vody vlastní, z volného vodního zdroje i z hydrantu. Dopravní vedení bylo většinou krátké do 3 hadic B, ale jedno rozvinutí bylo jednoduché na 7B se zkrácením proudu. Vyzkoušeli jsme si i rozvinutí na dva proudy do kopce. Sudá čísla se ale při rozvinutí, prodlužování a zkracování hodně naběhala.

Den třetí

Opouštíme zaběhlý plán výuky zejména z obavy o stabilitu počasí. Ráno v rychlosti probíráme útočná postavení s tvorbou pěny pro družstvo 5+1 a za hodinku už táhneme z garáže přívěsné vozíky a cvičíme se zdrojem pěnotvorného roztoku na imaginární CAS nebo z Přiměšovače. Improvizované podmínky nás dohnaly k použití ejektoru jako zátěže místo přiměšovače, který je pouze na jednom ze tří vozíků a kanystru s benzínem pro PS12 jako nádoby s pěnidlem. Hadičku k přiměšovači jsme však na vozíku měli, takže alespoň jedna část vybavení patřila tam kam měla.

Ráno jsme ještě stihli probrat práci s žebříky a to bylo i téma cvičení po obědě. Nejprve jsme zkoušeli spojit čtyři díly za sebou a cvičně postavit. Dál jsme zkoušeli techniku vztyčování žebříku v úzkých prostorách na styl koucourkovské střechy. Díly se postupně spojují a spojená část se vždy posune nahoru a nový díl se pod ní podsune a zajistí. Další krok bylo vytvoření proudu ze žebříku, kdy číslo 1 si prohodí hadici za krkem a stoupá po žebříku do útočného postavení.

Jako odměnou pro dnešní den byl útok do druhého poschodí budovy s předcházející instruktáží o prohledávání zakouřených prostor a vnikání do zavřených dveří. Po útoku se sbalily vozíky, zavezly do garáží a vraceli jsme se na učebnu na téma spojené s prací a záchranou na vodě.

Den čtvrtý

Dnes se mění instruktor naší skupiny, protože má pracovní povinnosti a střídá se s kolegou z jeho stanice. Začínáme zpožděním při čekání na příjezd instruktorů a kdybychom nečekali, psali bychom první písemku. Takto se písemka o 30 minut opozdí, ale stejně nás nemine. Obsahem jsou otázky na povely vydávané pokyny, značky požární techniky a jaká čísla mají co na práci. Testy byly víceméně bez chyb i proto, že se všichni večer před tím hodně učili.

Dnešní teoretická příprava byla zaměřena na bojová rozvinutí družstva 1+3. V přiměřené míře jsme mohli aplikovat znalosti z rozvinutí družstva 1+5, které jsme cvičili ve dnech minutých. Desetičlenná skupina nám umožnila vytvořit dokonce vedení se třemi proudy, kdy prostřední proud je tvořen družstvem 1+3 a velitelé se musí dohodnout na podřízenosti a postupu. Jako vrchol dne, byl společný útok všech skupin, kdy naše družstvo 1+5 tvořilo bojové rozvinutí do kopce mezi chatky na 3B a dva proudu C po jedné hadici. Dále jsme dostali za úkol zkrátit o jednu hadici B a pak dorazil velitel družstva 1+3 s úkolem vytvořit třetí proud z našeho rozdělovače. Po jeho rozvinutí virtuálně praskla hadice B a strojník prováděl výměnu. Po výměně dostal druhý proud povel zpět a vedení jsme zkracovali ještě o jedno B. Když už byli všichni dostatečně zmatení, měli přesouvat spoustu hadic byla všechna družstva povolána k odjezdu.

Do večeře zbývala ještě hodina, tak jsme si byli rozdělit  otázky z požární taktiky a řádu služeb které budeme prezentovat kolegům.

Po večeři jsem se byl proběhnout ke Kružberku, po návratu zpátky jsem si dal ještě výběhy schodů zaměřené především na lýtka kvůli následujícím postupovým soutěžím.

Den pátý

Dnes bylo ráno vyhrazené zásahům u dopravních nehod. Probrali jsme příjezd k dopravní nehodě, ustavení techniky tak, aby ochránila zasahující hasiče před ostatními vozidly, kdyby některý z řidičů nestihl zastavit, označení místa nehody kužely. Dále jsme shlédli instruktážní vide HZS MSK pro vyprošťování z vozidel, kde byly představeny základní postupy při stříhání vozidla a vyproštění raněného z místa řidiče pomocí pevných nosítek.

Odpoledne jsme se po družstvech střídali na stanovištích. První byla práce se žebříkem v družstvu 1+3 a teď už i s vazáky, které dovezl jeden z instruktorů ze stanice. Druhé stanoviště bylo opakování pořadového výcviku, kde jsme se řadili a hlavně v tempu pochodovali. Poslední stanoviště již byly obligátní rozvinutí 1+3 a 1+5 včetně součinnosti mezi těmito družstvy.

Den šestý

Je tu první sobota našeho kurzu a to znamená víkendový režim vzdělávání zkrácený do 14 hodiny odpoledne. Tahle sobota tedy moc zkrácená není, protože všichni připravují prezentace na kapitoly z Bojového řádu, ale o tom až později.

Ráno se sházíme na učebně. První čtveřice, jelikož má pouze jednu prezentaci, dostává za úkol připravit pro ostatní dvoumetrové kusy plochého popruhu. Ostatní po čtveřicích dostávají řešení vyprošťování osob ze scénářů soutěže ve vyprošťování. Každá čtveřice má chvíli na to rozhodnout o postupu zajištění vozidla, vstupu zdravotníka ke zraněnému a finální vyproštění uvězněných osob.

Pak už jsou provázky pro všechny připraveny a můžeme jít uzlovat. Včerejší večerní trénink uzlů se vyplatil a všechny uzly zvládáme ve svižném tempu. Po základním zaučení odcházíme po čtveřicích ven, kde na nás čeká lano, sedací úvazek a pracovní polohovací pás. Máme za úkol vytvořit bezpečný kotevní bod, vytvořit půllodní uzel pro slaňování, zkusit si pohyb na uzlu, a ve druhém nácviku slanění jsme zkoušeli fixační smyčku, abychom nemuseli držet lano při zastavení na místě a mohli mít obě ruce volné. Bohužel naše skupina již pracovala za intenzivního deště a tréninky ostatních skupin byly odloženy až na odpoledne. Tento výcvik nám umožní urychlit lezeckou přípravu na stanici v Opavě, kam pojedeme v následujícím týdnu.

Po obědě všichni horečně připravují prezentace témat z Bojového řádu na následující dny. Nesmíme používat prezentace z minulých kurzů, ale moc se nedaří vlastní prezentace odlišit, když mají stejný zdroj a poselství osazenstvu. Většina má hotovo před večeří a pak už máme volný čas na své záliby.

Den sedmý

Dnešní den byl opět zkrácený, ale míst praxe jsme měli pouze teoretickou část. Dopoledne bylo věnované spojové službě, využívání radiostanic, role, které může radiostanice zaujímat v síti, a používání radiostanic na místě zásahu. První kolegové už prezentovali témata z otázek z požární taktiky. Některé prezentace byly obsáhlé, ale nedalo se s tím nic dělat, protože autor chtěl obsáhnout značnou část bojového řádu. Odpoledne bylo stejně jako včera volné. Část šla hrát fotbal a část ještě dodělávala prezentace, aby nebyl týden náročný a mohli jsme se věnovat přípravě na zkoušky.