Den první

Ráno doděláváme poslední prezentace ke zkouškovým otázkám, venku se rozprší a celé dopoledne nepřestává. Další část byla zaměřena na Řád strojní služby, zjištěny podmínky práce strojníků a strojní služby na stanicích. Poslední bod před obědem bylo představení postupu při dálkové dopravě vody pomocí motorových stříkaček s nádržemi na vodu nebo přímo zapojených ve vedení.  Toto téma jsme měli nacvičit i s vybavením venku, ale neutuchající déšť nás k tomu nepustil. Ještě že jsme naznačenou dálkovou dopravu neoficiálně vyzkoušeli minulý pátek v exhibičním rozvinutí na závěr dne.

Odpoledne jsme prošli další krátké prezentace a zbytek času byl věnován samostudiu a přípravě na zkušební termín.

Den druhý

Dnes jsme měli poslední „výlet“. Na stanici v Opavě jsme měli v plánu výcvik s automobilovou plošinou, vyprošťování a lezeckou techniku. Plány se ale změnily s přispěnám vytrvalého deště. Dopoledne naše skupina absolvovala opakování ze zdravovědy a vyzkoušeli jsme si figurínu pro zkoušení KPR a dýchání s ručním křísícím přístrojem tzv. ambuvakem. Tato figurína již byla vybavena elektronickým systémem kontroly masáže a dýchání, tak jsme měli informace o správnosti postupu. Některým kolegům se ze začátku nedařilo trefit přesnou polohu umístění rukou, ale po několika opakováních již svítila na panelu zelená.

Další stanoviště byl kryt CO umístěný ve sklepě stanice, který složil k vyhledání osoby. Místnosti byly skutečně členité, sem tam s vybavením různě poházeným po podlaze nastraženým tak, aby se při neopatrném pohybu všichni pokopali. Než si oči zvykly na tmavé prostředí nebylo vůbec nic vidět, po polovině cesty už byl výhled lepší.

Po přestávce na oběd jsme šli všichni na vyprošťování. Byly pro nás připraveny dva už částečně načaté vraky. Metodicky jsme procházeli jednotlivé kroky předcházející záchranným pracem, pak jsme připravili hydraulický rozpínák a nůžky a mohlo se stříhat. Z vozu postupně mizely dveře řidiče, zadní dveře, B sloupek, a nakonec jsme odklopili i střechu. Totéž se provedlo i s druhým vozem. Na rovných částech karoserie jsme vyzkoušeli sílu VRVN při otevírání plechů jako na konzervě.

Den třetí

Poslední den před zkouškou je určen k opakování všech probraných témat. Sedíme od rána na učebně, ke každé otázce si heslovitě popisujeme nejdůležitější body, doplňujeme nabyté informace z minulých. Celý den se nehorázně vleče, v místnosti je horko, ale větrat moc nejde, protože hučící přepad mlýnského náhonu pod okny a nedaleký jez ve spojení se vzedmutou hladinou po předchozích dlouhých deštích tvoří nepříjemnou hlukovou stěnu. Už k obědu jdeme unavení a vidina odpoledního opakování nás moc netěší.

Odpoledne doděláváme zbytek otázek s opakující se saunou a bezkyslíkatým prostředím v učebně. Všichni, včetně instruktorů, jsou vyčerpaní a sem tam už ani jazyk neposlouchá.

V rámci oficiálního programu dne ještě provedeme útok s těžkou a lehkou pěnou, protože instruktoři nám sehnali kanystr pěnidla. Druhý „útok“ je veden na nádvoří Ústřední hasičské školy, kde na žádost údržbáře čistíme asfaltovou plochu od vrstvičky písku a větviček. Nakonec připravíme jeden vozík s vybavením na zítřejší zkoušku a sneseme potřebné vybavení, aby bylo v dostatečných počtech.

Večer je věnován intenzivní přípravě na zkoušku, čtení prezentací a vyptávání se na nejednoznačné věci. Všichni jdou spát později než obvykle a nervozita ze zkoušek stoupá.

Den čtvrtý…a taky poslední

Jsou tu zkoušky, nervozita by se dala krájet, ještě naposledy máme šanci si něco zopakovat. Komise přijíždí kolem 8 hodiny ráno a s ní doráží i televizní štáb centra vizualizace studia VŠB.

První krok zkoušky bylo bojové rozvinutí. Byli jsme rozděleni po pěticích podle abecedy a poslední dvě skupiny byly po třech. Asi se projevila nervozita z domovenek „Generální ředitelství“ a v každém rozvinutí nebo nástupu byla alespoň jedna chyba. Ani naší skupině se malá chyba nevyhla, ale v porovnání s ostatními se jednalo o banalitu.

Pro další dění jsme byli rozděleni do dvou polovin. První polovina šla nejdříve na zkoušku z požární taktiky a druhá polovina na zkoušku z technických prostředků a chemické služby. Technické prostředky připadali všem jednoduché a také zkoušky z těchto témat probíhaly vcelku rychle a pokud zkoušený vše věděl, mohl být za 10 minut před komisí řádně přezkoušený.  Zkouška byla doplněna ještě o nákres bojového rozvinutí z baterie zadání.

Můj tah byl vcelku dobrý, protože výzbroj hasiče a čerpadla používaná v PO jsem vysypal z rukávu, ani nevěda jak snadno. Nakreslení bojového rozvinutí bylo ale časově náročnější, protože v zadání bylo přívodní vedení savicemi z potoku, dopravní vedení B a dva proudy C. Byl jsem poslední, koho komise přezkoušela před obědem tak museli ostatní kolegové nervózně přešlapující před dveřmi ještě chvíli sečkat.

Po obědě jsem měl snahu ještě zopakovat některá  témata z taktiky, protože zprávy od zkoušených nebyly naplněny pohodou, ale vzdal jsem snahu a raději jsem doplnil hlouček venku stojících.

Asi v půl čtvrté se konečně dostávám na řadu. K tématu „Povinnosti hasiče vyplývající z legislativních nařízení“ jsem napsal vše co jsem věděl a s obavou, zda bude objem dostačující. Druhá otázka byla „Hašení požáru v silném zakouření“ a platí o ní obdobné tvrzení jako o první otázce. Nakráčel jsem tedy před komisi, rozvinul heslovité poznámky z přípravného papíru. Byl jsem zaskočen otázkou kde hasič s sebou potřebuje občanský průkaz, na kterou jsem ani po dlouhém usilovném přemýšlení nepřišel. Odpověď mě velice překvapila, protože zněla věznice a logickou dedukcí z vlastních zkušeností jsem se k tomuto nemohl dopracovat. Ostatní kolegy zkušební komise taktéž zkoušela podobnými různými specialitkami a nebyl jsem tím nijak vyjímečný.

Další otázka zavedla náš rozhovor na postup hašení při silném zakouření. Prošel jsem tedy nebezpečí, které znamená toxický, horký a hustý kouř a jak postupovat a chránit se. Poslední krok ke splnění zkoušky byl základ uzlové techniky, kde jsem měl uvázat půllodní uzel a lodní uzel. Následovaly otázky, kdy bych dané uzly použil a tím pro mě zkouška končila. Teď už jen čekat, na výsledek zkoušky.